V roce 2024 se film V hlavě 2 stal nejen nejvýdělečnějším filmem roku, ale zároveň i nejvýdělečnějším animovaným filmem v historii.
Otázka zní, proč?
Co na tomto filmu rezonovalo s miliony nejen dětí, ale i dospělých po celém světě, že si ho přišli zhlédnout a sdíleli ho s ostatními v takovém množství?
IFS: Terapeutická revoluce zaměřená na vnitřní svět
Málo lidí ví, že film V hlavě 2, stejně jako jeho první díl, je inspirován metodou IFS, neboli Internal Family Systems. Volně přeloženo jako systémy vnitřní rodiny.
Nebavíme se tady o naší vnější rodině, jako je to například u rodinných konstelací, ale o naší vnitřní rodině. Jedná se o vnitřní rodinu podvědomých částí naší osobnosti, kde každá z těch částí reprezentuje naše různé emoce, touhy nebo motivace.
Tyto části mohou hrát různé role: ochraňovat nás, hnát nás za něčím, ale někdy také brzdit.
Například vám jedna část může říkat, že byste měli tvrdě pracovat, zatímco jiná volá po odpočinku a relaxaci. Nebo jedna část nás chce něco opravdu udělat, ale druhá část se toho bojí a chce nás ochránit.
Jak „V hlavě 2“ odráží principy IFS?
Ve filmu „V hlavě“ jsou emoce jako Radost, Smutek, Strach a Hněv představovány jako postavy, které spolupracují (nebo někdy bojují) v hlavě dívky Riley. Toto zobrazení odpovídá tomu, co IFS nazývá „vnitřními částmi“. Pokračování filmu jde ještě dál a představuje další aspekty Rileyiny osobnosti a komplexní vztahy mezi jejími emocemi.
Jedna z klíčových zpráv filmu je, že všechny emoce mají svůj smysl a hodnotu. Podle metody IFS neexistují „špatné“ části nebo emoce. I ty, které se zdají problematické, jako je hněv nebo strach, nám ve skutečnosti pomáhají chránit se nebo zvládat obtížné situace.
Jak vypadá IFS terapie v praxi?
Představím vám příklad z praxe. Před rokem ke mně přišel klient, kterému budeme říkat Petr. Petr chtěl řešit své nízké sebevědomí. Měl pocit, že si nedokáže stát za svým – ani v práci, ani ve vztazích. Často ustupoval nátlaku ze strany otce, kamarádů nebo kolegů.
Nejprve jsem ho požádal, aby si vybavil nedávnou situaci, kdy se za sebe nedokázal postavit, a zkusil si uvědomit, jaké emoce v té chvíli cítil. Jakmile se napojil na pocit strachu a bezmoci, vedl jsem ho pomocí techniky IFS k tomu, aby začal v duchu mluvit s tou částí sebe sama, která tuto emoci vyvolává.
Ze začátku s námi tato část nechtěla komunikovat, což je v IFS běžné. Stejně jako dítě na rodinné terapii někdy odmítá mluvit, dokud přísná matka neopustí místnost, i naše podvědomé části často nepromluví, dokud nejsou odstraněny jiné části, které je soudí.
V Petrově případě jsme zjistili, že je přítomna jeho „seberozvojová část“. Tato část vystrašenou část kritizovala a chtěla, aby Petr strach potlačil a naučil se prosadit. Vysvětlili jsme této části, že sdílíme její cíl – chceme, aby se Petr dokázal postavit za sebe – ale že k tomu potřebujeme nejprve pochopit a spolupracovat s vystrašenou částí. Seberozvojová část se uklidnila, a tak jsme mohli pokračovat.
Vystrašená část nám následně prozradila, že strach Petrovi brání jít do konfliktů s ostatními lidmi, zejména muži. Tento strach pocházel z Petrových dětských zkušeností, kdy čelil fyzickému násilí.
Poté jsme udělali tři klíčové kroky:
- Ocenili jsme snahu této části chránit Petra. Díky tomu se více uvolnila.
- Vysvětlili jsme jí, že Petr je nyní dospělý. Už není bezbranné dítě, které bylo vystaveno násilí. (Naše části často „zamrznou“ v době, kdy vznikly. Petrova vystrašená část si stále myslela, že je mu 8 let.)
- Zeptali jsme se jí, jestli by chtěla pro Petra dělat něco jiného, teď když ví, že fyzické nebezpečí už tolik nehrozí.
Tato ochranná část se rozhodla změnit svou roli. Místo blokování Petra začala být jeho podporou – pomáhala mu zůstat klidným a jistým při jednání s lidmi.
Na dalších sezeních mi Petr s radostí vyprávěl, že už nemá problém říct lidem „ne“ nebo si stát za svým názorem v práci. Postupnou prací s touto i dalšími částmi si vybudoval větší sebevědomí.
Jak může IFS pomoci v reálném životě?
Zatímco film nabízí zábavný pohled na vnitřní svět, IFS jde o krok dál a nabízí nástroj pro skutečné životní změny. Například:
- Léčení traumatu: Lze identifikovat části, které nesou bolestivé vzpomínky, a poskytnout jim prostor pro uzdravení.
- Zvládání konfliktů: Pokud se cítíte rozpolcení mezi dvěma rozhodnutími, IFS vám pomůže porozumět, co obě strany chtějí.
- Zlepšení vztahů: Harmonizací vnitřního světa se stáváme empatičtějšími a otevřenějšími.
- Úspěch v životě: Komunikací s částmi se uvolňuje nerozhodnost nebo bloky při dosahování životních cílů.
Proč na tom záleží?
Filmy jako „V hlavě 2“ přinášejí do popředí důležitost emocionální gramotnosti. Ukazují, že je v pořádku být smutný, rozzlobený nebo zmatený. Metoda IFS tento přístup rozšiřuje a dává nám nástroje k tomu, abychom se se svými emocemi spojili a využili je jako zdroj osobního růstu.
Pokud vás zajímá, jak by metoda IFS mohla pomoci právě vám, neváhejte mě kontaktovat zde. Rád vám ukážu, jak harmonizovat váš vnitřní svět a žít život v souladu se sebou samými.